Z judikatury Nejvyššího soudu: S postoupenou pohledávkou automaticky přechází jen bezprostředně spjatá práva. Zbytek je na smluvních stranách

Skutkový stav věci

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 100 000 Kč jako smluvní pokuty za neumožnění vstupu na nemovitosti zatížené zástavním právem. Tvrdil, že s postoupenou pohledávkou z úvěrové smlouvy na něj postupitel převedl i příslušná oprávnění ze zástavní smlouvy. Nižší soudy žalobu zamítly s tím, že žalobce není aktivně legitimován – nebyla na něj postoupena oprávnění, která jsou vázána na zástavní smlouvu. 

Závěry Nejvyššího soudu

(i) Zákonným důsledkem postoupení pohledávky (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku) není přechod těch práv vyplývajících z vedlejších ujednání, která se váží pouze k zástavnímu právu zajišťujícímu postupovanou pohledávku (tedy ke vztahu zástavce a zástavního věřitele), nejsou imanentně spojena s vlastním zajištěním (zástavním právem) a nemají bezprostřední vazbu na zajišťovanou pohledávku.

(ii) Postoupením pohledávky tedy přechází pouze ta práva, která jsou imanentně spojena s vlastním zajištěním (zástavním právem) a zároveň lze dovodit jejich vazbu na postupovanou pohledávku (např. právo uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy nebo oprávnění vyplývající z pojistné události).

(iii) Vedlejší ujednání ze zástavní smlouvy, která se váží pouze k vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavcem (např. smluvní pokuty za neumožnění vstupu), automaticky nepřecházejí.

(iv) Pro přechod těchto práv je třeba samostatné postoupení zástavní smlouvy dle § 1895 občanského zákoníku.

Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3283/2024 - Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 3283/2024.